Potvrzuje Vaše praxe výsledky nedávného výzkumu, který ukázal zvyšující se procento obézních dětí v České republice?
V naší ambulanci se zabýváme komplexní léčbou poruch výživy. To, že aktuálně zhruba každé čtvrté dítě v Česku má nadváhu a každé desáté už je obézní, se samozřejmě ukazuje i zde. Rodiče se svými dětmi vyhledávají naši péči stále častěji a enormně tak rostou objednací doby. Pro nás je to ale také dobrou zprávou, znamená to, že rodiče jsou si vědomi problému a chtějí jej řešit.
Zásadní je, že nárůst výskytu obezity v dětské populaci s sebou přináší zvýšený výskyt vážných zdravotních problémů. Už i u dětí totiž diagnostikujeme metabolický syndrom, který jsme dříve připisovali hlavně dospělým - mají vysoké hodnoty cholesterolu a triglyceridů, trpí hypertenzí a vysokou hladinou krevního cukru. Sledujeme zvýšený výskyt poruchy dýchání ve spánku, tzv. spánkovou apnoi. Děti jsou také ohroženy vznikem jaterní steatózy, tedy onemocněním, kdy se v játrech ve zvýšené míře ukládá tuk, a tím se snižuje jejich funkce. K tomu se přidávají problémy s vadným držením těla a pohybovým aparátem.
Je potřeba také připomenout, že tím, jak se děti setkávají se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu, má obezita mimořádně zhoubný vliv i na jejich sebehodnocení. Přidávají se tak i problémy psychického rázu. Obézní děti si tak do dospělosti nesou významnou zdravotní zátěž, 3/4 dětí s nadváhou či obezitou bude mít tento problém i v dospělosti.
Jaké vidíte příčiny?
Obezita je aktuálním problémem moderní doby. Za poslední čtvrtstoletí se kvůli kombinaci snižující se fyzické aktivity a nadměrného přívodu kalorií počet obézních dětí ztrojnásobil. Podobný trend ale sledujeme i u dospělé populace, šest z deseti Čechů má vyšší než normální váhu a každý pátý je obézní. Nelze očekávat, že pokud mají problémy s váhou dospělí, u dětí to bude jinak. Děti následují ve svých stravovacích zvyklostech a životním stylu své rodiče.
Prakticky vzato jsou příčiny obezity dvě: při klesající fyzické aktivitě stoupá kalorický příjem. Co se týká fyzické aktivity, děti tráví čím dál méně neřízeného a neorganizovaného času venku s kamarády, jejich aktivity a sociální život se přesouvají do interiérů. V posledních dvou letech kvůli epidemii COVID-19 a dlouhému lockdownu navíc zmizel i běžný pohyb při cestě do školy a ze školy, při kroužcích, tělocviku nebo sportu s rodiči.
Druhou částí problému je nadměrný přívod kalorií. K tomu bych ještě přidala nepravidelné jídlo a nedostatek spánku. Pokud hovoříme o nadměrných kaloriích, často se opakuje několik typických problémů. Děti často nesnídají a nemají pravidelný jídelní režim. Nepravidelnost v jídle spočívá zejména v tom, že po vynechané snídani obědvají jen velmi málo (často se setkáváme přímo s tím, že do jídelny chodit odmítají, aby se jim spolužáci při jídle nesmáli), první jídlo pak mají děti až po návratu ze školy, kdy takzvaně sní, na co přijdou, a jedí téměř kontinuálně až do večerních hodin. A s tím pak souvisí i nedostatek spánku. Víme, že pokud děti staršího školního věku a adolescenti nespí alespoň 8 hodin denně, mají tendenci k nadváze. Další velké nebezpečí pro děti představují zejména slazené nápoje a zvyk jíst před monitorem počítače nebo obrazovkou televize. Je prokázáno, že pokud se člověk plně nesoustředí na to, co jí, sní toho nakonec mnohem více a má po jídle dříve hlad.
Jak by se tato situace dala řešit?
Řešení vidím ve dvou rovinách, celospolečenské a rodinné. Na celospolečenské úrovni je nutné problém dětské obezity jasně pojmenovat jako závažnou epidemii, která se týká našich dětí a jejich zdraví a jejíž rozsah a důsledky máme v rukou my všichni. Stát a zdravotní pojišťovny mají nástroje pro financování vzdělávacích a preventivních programů, podporu práce dětských praktických lékařů v této oblasti a ustavení sítě ordinací specializovaných na prevenci a léčbu dětské obezity. Viděla bych zde prostor i pro neziskové organizace a komunitní svépomocné skupiny, rodiny se potýkají s obezitou svých dětí často velmi izolovaně, je nutné sejmout stigma, které tento boj provází a umožnit jim navzájem se podpořit, vyměňovat si informace, kontakty na odborníky a osvědčené možnosti intervence a léčby.
Evropská společnost pro gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) a Evropská společnost pro dětskou obezitu (ECOG) se této problematice věnují u příležitosti Dne dětské obezity ze 4. března 2021 v Manifestu pro změnu přístupu k dětské obezitě adresované státním institucím a autoritám v oblasti zdravotnictví. Definují tři základní body k okamžitému řešení: potřebu zvýšit obecné povědomí o problematice dětské obezity, důraz na doporučení založené na důkazech v této oblasti a podporu výzkumu (A Manifesto for Change Childhood Obesity, ESPGHAN Public Affairs Committee, in collaboration with members of the ESPGHAN Nutrition Committee and ECOG to mark World Obesity Day 2021).
Rodiče hrají ve snaze zastavit tuto epidemii klíčovou roli, nelze úspěšně intervenovat ve prospěch dítěte, pokud spolupráci rodičů nezískáme. Rodiče si musí uvědomit, že váhu svého dítěte mají ve vlastních rukou. Udává se, že 2-5 % případů dětské obezity souvisí s primárním onemocněním nebo užíváním léků, ty ostatní pramení ze zvyklostí přímo v rodině samotné.
Už v roce 2015 vydala Americká pediatrická asociace doporučení* týkající se prevence obezity u dětí, které obsahuje praktické rady rodinám ohledně zdravého stravování a životního stylu. Je zde zdůrazněna podpora kojení, pokračuje se podporou zdravých stravovacích návyků včetně konzumace ovoce a zeleniny ke každému jídlu, tedy 5x denně. Doporučuje se důsledně omezit ovocné džusy pro batolata, redukovat cukrem slazená jídla a nápoje, dodržet čas před obrazovkou či monitorem na maximálně 1-2 hodiny denně, dětem do dvou let tato zařízení nepatří do rukou vůbec. Důležitá je podpora fyzické aktivity jako součásti zdravého dětského vývoje a prevenci obezity. Děti a adolescenti by se měly aktivně hýbat alespoň hodinu denně, klidně po menších časových úsecích.
Často klademe rovnítko mezi sport a fyzickou aktivitu. Dítě nemusí rovnou chodit na sportovní kroužek, aby mělo dostatek pohybu. Z pochopitelných důvodů se zrovna děti s problémy s váhou organizovanému sportování brání, ale stačí vzít dítě na procházku, nevézt ho pár bloků do školy autem, ale doprovodit ho do školy pěšky. Někdy ke zvýšení denní fyzické aktivity pomůže aktivovat přirozenou dětskou soutěživost a stáhnout mu do telefonu aplikaci měřící kroky za den nebo vystoupaná patra, někdy pomůže začít s dítětem cvičit společně doma. Pohyb je všude kolem nás, jen je nutné se mu nebránit a včas identifikovat u každého dítěte omezení a bariéry, které dítěti v pohybu brání, ať už je to odpor k soutěžení nebo obava z prohry a najít způsob, který dítěti bude vyhovovat.
Má na to vliv i koronavirová pandemie?
Koronavirová pandemie podle mého názoru jen urychlila nepříznivý trend, který sledujeme již tři desítky let. Umožnila děti vystavit faktorům, které k obezitě vedou, naprosto nekontrolovaně: nedostatek pohybu, extrémní čas, který děti trávily před monitory počítačů a telefonů nebo nadměrná nabídka nezdravých potravin v domácnostech, kde jinak jedinou vyváženou stravu pro dítě podávala školní jídelna. Náš přístup k řešení epidemie COVID-19 se radikálním způsobem zasekl do duše našich dětí a my si musíme přiznat, že se nám sice podařilo je poměrně úspěšně uchránit před důsledky viru samotného, ale kolaterální poškození na psychosociálním zdraví našich dětí budeme řešit ještě léta.
Jak mohou pomoci rodiče, jak školy, případně školní jídelny, aby obézních dětí nepřibývalo?
Role rodičů je v tomto směru klíčová. Jak už jsem uvedla výše, více než 90 % případů dětské obezity souvisí s nerovnováhou mezi příjmem a výdejem energie, ne s primárním onemocněním dítěte. Proto musíme, my pediatři, a ostatní profesionálové v oboru podat rodičům dostatek informací o příčinách a zdravotních důsledcích obezity a o její možné prevenci tak, aby věděli, jak svému dítěti dopřát vyváženou věku odpovídající stravu a jak zajistit zdravý životní styl pro celou rodinu. Protože právě rodiče jsou pro každé dítě prvním a nenahraditelným modelem chování, oni jsou ti, kteří vybírají potraviny pro své děti.
Škola je naprosto nezastupitelná v prevenci obezity. Zařazení výuky "o zdraví" do školních osnov by umožnilo dětem zorientovat se v zásadách zdravého životního stylu z ověřených zdrojů tak, aby se na svém zdraví mohly podílet aktivně a se znalostí věci. Děti jsou nechtěnými příjemci spousty informací o různých stravovacích stylech, dietách a potravinových doplňcích a důkladné vzdělání v hlavních zásadách zdravého stravování by jim mohlo přinést rozumný náhled.
Školní jídelny vidím jako jeden z pevných bodů našeho systému o dětském stravování. Nikdo není obézní proto, že by do školní jídelny pravidelně chodil. Spíše naopak. Pro mnoho dětí jsou školní jídelny jediným zdrojem kvalitní stravy během dne. Z vlastní praxe ovšem vím, že ne vždy dokážou školní jídelny dětem nabídnout jídlo, které by bylo vyvážené a chutnalo jim, zde je rozhodně ještě spoustu prostoru ke zlepšení.
*(Stephen R. Daniels, Sandra G. Hassink, COMMITTEE ON NUTRITION, Steven A. Abrams, Mark R. Corkins, Sarah D. de Ferranti, Neville H. Golden, Sheela N. Magge, Sarah Jane Schwarzenberg; The Role of the Pediatrician in Primary Prevention of Obesity. PediatricsJuly 2015; 136 (1): e275–e292. 10.1542/peds.2015-1558).
