CT nebo magnetická rezonance?

16. 11. 2021

Často se u pacientů setkáváme s tím, že si pletou vyšetření CT a magnetickou rezonancí. Není se čemu divit, obě zařízení si jsou vizuálně velmi podobná a rozdíl mezi nimi je pro laika nepatrný. Hlavní rozdíly mezi jednotlivými zobrazovacími metodami a také nejčastější dotazy pacientů vysvětluje MUDr. Radka Havlová, vedoucí lékařka radiodiagnostiky Diagnostického centra Nemocnice Hořovice.

Můžete nám popsat, na jakém principu funguje CT a magnetická rezonance?  

Počítačová tomografie (CT) funguje na principu detekce rentgenového záření, které projde objektem zájmu, v tomto případě pacientem, zatím co magnetická rezonance pracuje na principu silného magnetického pole, které působí dočasnou změnu chování tkání, a ta se pak snímá jinými detektory, než jako je to u vyšetření CT.


V čem je největší rozdíl a proč si pacienti tato dvě zařízení tak často pletou? 

Široká veřejnost si je plete zejména proto, že oba přístroje vypadají velice podobně, až identicky. Když tedy vidí potencionální pacienti tunel, nerozliší o jakou zobrazovací metodu se jedná. Vnitřek obou zařízení se přitom pochopitelně výrazně liší.


V CT přístroji je takzvaná rentgentka a detektory, které následně snímají rentgenové záření.

Stroj magnetické rezonance obsahuje magnetické cívky, které vyrábí silné magnetické pole, ale i zde jsou detektory, které snímají ten výsledný signál.

Kromě technologie je veliký rozdíl i v čase vyšetření. CT pracuje velice rychle. Celotělové vyšetření CT je během několika minut, kdežto u magnetické rezonance by obdobné vyšetření trvalo v řádu několika desítek minut.


K čemu se každá z metod používá nejčastěji?  

Silnou stránkou zobrazení CT je skelet, tedy kosti. Především je CT metodou první volby u traumatických událostí, kdy při příjezdu pacienta například po dopravní nehodě do nemocnice je potřeba vyloučit zlomeniny. Krom toho, že je to nejrychlejší způsob,  ukáže to i vše potřebné pro rychlý zásah ošetřujících lékařů.  

Měkké tkáně zobrazí CT také výborně, zejména břicho a plíce. Magnetická rezonance je naopak pro zobrazení plic naprosto okrajovou zobrazovací metodou, která se běžně k tomuto typu vyšetření nevyužívá. Rezonance je nejlepší pro zobrazení právě těch tkání, které se od sebe liší minimálně. Příkladem mohou být jednotlivé struktury mozku. CT mozek rovněž dokáže zobrazit, ale je zde výrazně slabší rozlišení detailů.


Liší se příprava na jednotlivá vyšetření? 

U rezonance je základním předpokladem pro vyšetření, že nemá pacient v těle žádné feromagnetické kovy. U CT se toto nevyžaduje, a proto může pacient přijít na vyšetření třeba i s implantovaným kardiostimulátorem. Na rezonanci tedy není potřeba žádná zvláštní příprava, pokud není ošetřujícím lékařem či radiologickým asistentem určeno jinak, například při podání kontrastní látky. Příprava na CT je v tomto případě obdobná.


V čem je nevýhoda jednotlivých zobrazovacích metod? 

Nevýhodou u CT je radiační zátěž, byť je velmi malá a pro člověka téměř neškodná. V některých indikacích však tento fakt může být rozhodující, například u malých dětí.

U magnetické rezonance je nevýhodou delší čas zobrazování, který předpokládá spolupráci pacienta,  který musí být po celou dobu vyšetření bez sebemenšího pohybu.  Z těchto důvodů se velmi často, především u malých dětí, setkáme s nějakou formou anesteziologie či sedace. V našem centru jsem se tento problém snažili vyřešit pomocí speciálních brýlí. Pacienti je mají k dispozici po celou dobu vyšetření a mohou si  promítat vybraná uklidňující videa či filmy, což obzvláště u malých dětí odvádí pozornost. Zároveň velice často využívají i pacienti, kteří trpí klaustrofobií.


Je nějaká diagnóza, se kterou se setkáváte nejčastěji? 

Na magnetické rezonanci je nejčastější vyšetření centrálního nervového systému, mozku a zobrazení měkkých tkání pohybového aparátu jako jsou například ploténky u páteře či vazy u kolen.

U CT jsou to určitě pacienti onkologičtí, kdy se diagnostikují  tumory  nebo se sleduje efekt léčby. 


Je rozdíl mezi jednotlivými typy magnetických rezonancí?

Všechny přístroje jsou si většinou velmi podobné, což je dané technickými parametry konstrukce. Liší se silou magnetického pole, značenou jako T (Tesla). Mezi nejběžněji používané patří 1,5T a 3T přístroje, kdy kromě vlivu intenzity magnetického pole mohou být rozdíly v kvalitě zobrazení i na podkladě softwarového a doplňkového vybavení přístroje.

Jsou i přístroje bez obvyklého tunelu, tzv. otevřené; většinou mají slabší magnetické pole, nepůsobí však na citlivé jedince tolik klaustrofobicky a některé disponují i možností zobrazení vestoje. Naopak přístroje silnější než 3T se používají již spíše k vědeckým účelům než k rutinní diagnostice.

V Diagnostickém centru máme k dispozici magnetickou rezonanci Siemens Magnetom Vida o síle magnetického pole 3 Tesla.